Osmnáct kilo dolů. Dvacet nahoru. A pořád dokola.
Tři roky jsem počítala kalorie. Měla jsem tabulky, aplikace, váhu v kuchyni i v koupelně. Zhubla jsem. Pak přibrala. Zhubla znovu. A pak přibrala ještě víc než na začátku. Když mi kamarádka řekla o EMS hubnutí pro lidi po dietním kolotoči, byla jsem skeptická. Další zázrak? Ne, díky.
Ale něco mě přesvědčilo to zkusit. Možná únava. Možná pocit, že už nemám co ztratit – kromě dalších svalů.
Proč jo-jo efekt není o vůli
Dlouho jsem si myslela, že selhávám. Že nemám disciplínu. Že jsem slabá. Pravda je trochu jinde a hodně se mi ulevilo, když jsem jí porozuměla.
Při každé dietě tělo nepřichází jen o tuk. Přichází i o sval. A sval je ta tkáň, která Vám drží metabolismus v chodu. Čím méně svalu máte, tím méně kalorií spálíte v klidu. Tím snáz přiberete, jakmile přestanete hladovět.
Při klasické redukční dietě bez silového tréninku tvoří ztráta svalové hmoty v průměru 25 % úbytku váhy (Weinheimer, 2010). Čtvrtina toho, co na váze zmizí, není tuk – je to Vaše budoucí schopnost udržet si váhu.
Když jsem si tohle přečetla, konečně mi něco dávalo smysl. Každou dietou jsem si prokopávala jámu hlubší a hlubší.
Co se stalo, když jsem přestala řešit váhu
Na EMS jsem začala chodit jednou týdně. Dvacet minut. V oblečení, bez posilovny, bez zrcadel kolem. Ulevilo se mi hned napoprvé – nikdo mě nehodnotil, nikdo mi neříkal, kolik mám jíst.
První měsíc se na váze nedělo skoro nic. Ale něco jiného se měnilo. Džíny padly jinak. Záda přestala bolet večer u televize. A hlavně – přestala jsem mít ten věčný hlad, co jsem znala z každé diety.
Co mi dávalo smysl, až když jsem to zažila
Elektrické impulzy při EMS zapojí hluboké svaly, které běžný trénink často mine. Tím, že svaly rostou, roste i Váš klidový metabolismus. Spalování tuků s EMS tedy nefunguje tak, že by samo spalovalo kalorie během těch dvaceti minut. Funguje tak, že z Vás dělá někoho, kdo spálí víc, i když jen sedí v práci.
To byl ten rozdíl. Nehladověla jsem. Jen jsem trénovala jinak. A tuk na břiše začal konečně ustupovat – pomalu, ale beze strachu, že se za měsíc vrátí.
Co bych řekla sobě před třemi lety
Kdybych se mohla potkat se sebou na začátku té dietní smyčky, řekla bych pár věcí:
- Nejste líná – máte jen málo svalové hmoty a vyčerpaný metabolismus.
- Každá tvrdá dieta Vás posouvá dál od cíle, ne blíž.
- Sval je důležitější než váha na displeji.
- Dvacet minut týdně může udělat víc než hodiny na eliptickém trenažéru.
- Není to selhání. Je to biologie, kterou jste neznala.
Nejsem hubená modelka. Nejsem na obálce časopisu. Ale po třech letech boje konečně mám tělo, kterému rozumím. A to je něco, co mi žádná dieta nedala.
Pokud jste tam, kde jsem byla já – vyčerpaná, zklamaná, naštvaná sama na sebe – vězte, že problém nejste Vy. Problém je nástroj, který jste používala. A nástrojů je víc.